Kariérní rozcestí, křižovatka, bod nula a možná bychom našli i další pojmenování. Každopádně se jedná o moment, kdy cítíme, že se něco láme a my máme šanci udělat nové rozhodnutí. Takové, které bude formovat další roky našeho kariérního života.
Nejčastěji zrovna skončila jedna práce nebo velký projekt, který nás dlouho zaměstnával a my tak nějak nevíme, kam dál. Možná cítíme frustraci z toho, že se něco nepovedlo, únavu z dlouho odkládaného odpočinku nebo dokonce paniku z přebytku volného času a energie.
Jak v tuhle chvíli postupovat, aby naše další rozhodnutí bylo co možná nejlepší? Navrhuju následující postup, kterým popsanou situaci s klienty kariérního poradenství často řešíme:
Krok č.1: Nedělejte nic
Zní to zvláštně, že? A budete se divit, chce to někdy víc sebeovládání, než jakákoli akce. Nejdřív se na rozcestí zastavit a zůstat chvíli nečinně stát ale považuju za extrémně důležité. Pokud jste právě vypadli z kolotoče povinností, ještě vám v žilách koluje adrenalin, hlava jede na volnoběh v souladu z dlouho zažitými vzorci a máte v sobě dost možná spoustu nezpracovaných emocí. Potřebujete to všechno nechat pěkně usadit. Výživu tělo také může přijmout jedině procesem trávení, ne dalším jezením.
Můžete změnit prostředí, ale není to nezbytně nutné. Postačí vyskočit na chvíli ze zajetých stereotypů – e-mail nekontrolovat každých deset minut, občas jít na procházku bez telefonu a před spaním spíš než Instaram otevřít román. Četbu o životě jiných vyloženě doporučuju. Na svůj život si totiž mnohem snáz uděláte názor ve světle srovnání. Stejně jako klient někdy ví, co chce až v momentě, kdy mu přinesete první návrh a… on najednou vidí, jak to přesně nechce.
Dejte si na čas, třeba alespoň čtrnáct dní, ideálně měsíc, a pozorujte svoje myšlenky a emoce. Neodhánějte je a nesnažte se cítit něco jiného (On to šéf ale určitě nemyslel zle, chtěl mi jen pomoct, jsem hrozně vztahovačný…), ale ani se na nich zbytečně netočte a nerozvádějte je v imaginární obhajoby a dialogy (Měla jsem mu říct, co si o něm myslím, to by sklapnul.) a hlavně je nesuďte. Pokud budete mít potřebu dostat je z hlavy, nebo si něco ujasnit, dělejte si zápisky.
Krok č. 2: Analyzujte a syntetizujte
Trochu jste si odpočali, získali odstup a chuť už něco podniknout. V tuhle chvíli musí přijít poctivá analýza a následně syntéza nových zjištění. Opět si na to dejte dost času, rozhodně nedělejte více činností v jeden den. A co je potřeba si rozebrat?
Dosavadní pracovní zkušenosti
Co vám sedělo, co ne, v čem chcete pokračovat a ještě spíš, čemu se chcete do budoucna vyhnout. A nehodnoťte jen náplň práce, podívejte se na všechny aspekty, které jsou právě pro vás důležité – finanční ohodnocení, firemní kulturu a vztahy na pracovišti, etiku podnikání zaměstnavatele, možnost vlastního seberozvoje, pocit smysluplnosti práce, formu zaměstnání a výši úvazku nebo třeba dojezdovou vzdálenost do kanceláře.
Finanční situace na kariérní křižovatce
Tady bych se neštítila tabulky – příjmy, výdaje, hypotéka, spoření, pojištění, investice. Mám zkušenost, že tohle máme tendenci odkládat s výmluvou, že máme všechno v hlavě a že to přece vidíme na účtu atd. Uvidíte, jak se vám uleví a jaký pocit kontroly přijde, když to před sebou budete mít všechno černé na bílém. I když to třeba není úplně ideální bilance, když máte přehled, můžete reagovat. Zavést quick fixy i dlouhodobá opatření, mezi které bude patřit právě i volba dalších kariérních kroků.
Co chci od práce
Dále je potřeba uvědomit si, co vám má práce (obecně) přinášet do života. Používám na to jednoduché schéma, které vzdáleně připomíná Maslowovu pyramidu potřeb. Načrtněte si trojúhelník rozčleněný vodorovnými čarami na tři patra. To dole je úplný základ, bez kterého se nehnete, špička je třešínka na dortu. Každému patru přiřaďte minimálně jednu, maximálně tři hodnoty, které od práce očekáváte. Jako příklad vám ukážu pyramidu jedné z mých klientek:
Dejte pozor na to, ať nezačnete psát, jaká má vaše budoucí práce být. O to tady ještě nejde. Jde o to, uvědomit si, jaké mezery může práce ve vašem životě zaplnit. Co díky ní můžete získat.
Poslání
Uznávám, to je trochu sousto. S klienty k němu docházíme formou dialogu, což je samozřejmě mnohem snazší (a příjemnější). I tak je ale fajn si ho zkusit definovat. Jde o to zjistit…nic menšího, než jaký úkol na tomto světě máte 🙂 Budete muset zapátrat hluboko v sobě, přiznat si dětské sny a dlouhodobé sklony, které jste si nikdy netroufli světu ukázat. Důležité je z této části úvah odejmout optiku peněz. V tuhle chvíli se nad ni povznesme a položme si otázku – co bych dělala / dělala, kdybych byl / byla naprosto finančně zajištěný / zajištěná? Pracoval / pracovala bych vůbec? Čím bych trávil / trávila dny? Proč? O co můžu obohatit svět? Co tady má být jinak, až jednou umřu? Zní to možná vznešeně, ale nebojte, i pocit, že mým jediným úkolem je dělat svou rodinu šťastnou (a tak třeba přispívat ke šťastné společnosti), je poslání. Pokud to tak autenticky cítíte, je na čase si to přiznat a budete to ve svých plánech muset zohlednit.
Brainstorming
Pokud máte někoho, komu důvěřujete a jehož názoru si ceníte, poproste ho teď o spolupráci. Řekněte mu, co jste o sobě zjistili a přizvěte ho k vymýšlení možných cest, kterýma by se vaše další kariéra mohla ubírat. Bez cenzury zapisujte nápady na tabuli a opět, pozorujte své emoce a myšlenky, které se vám v souvislosti s variantami objevují v hlavě. Kolikrát vám vytane – na to nemám, to se v životě nemůže povést? Kolikrát ucítíte šimrání v břiše a příjemný pocit vzrušení? Soustřeďte se na nápady, kde cítíte proudit tuto energii a rozpracujte je dál – vypište si, jaké máte zdroje pro jejich uskutečnění a jak byste si je mohli nejsnáze otestovat. Výsledkem by měly být alespoň tři cesty, po kterých se máte chuť vydat.
Krok č. 3: Konejte
Gratuluju – máte v ruce vlastnoručně vyrobený kompas, jehož střelka ukazuje váš sever. Co teď? Proměňte myšlenky a plány co nejrychleji v nějakou, alespoň minimální, akci. Jednak potřebujete sami sobě i vesmíru dokázat, že to myslíte vážně, za druhé teprve praxí se vyjeví spousta nuancí, které byste u stolu nevymysleli. A to vás posune mnohem rychleji než jakékoli další přemýšlení. Chcete mít vlastní značku oblečení? Jeďte se podívat na veletrh, nebo si začnete skicovat první kolekci. Máte sen psát články do Vogue? Založte si už konečně svůj blog a napište první článek tam. Chcete dělat manažerku v agentuře? Promluvte si s kamarádkou, jak prožívá svou manažerskou roli a co všechno to obnáší. V momentě, kdy uděláte první kroky a vydáte se s kůží na trh, začnou se zpravidla otevírat nové nečekané cesty, jak vašeho cíle dosáhnout. Objevují se kontakty, o kterých jste neměli ani tušení, možnosti stáží nebo třeba knihy, které vám přinesou zásadní know-how. Proto s tímto bodem zbytečně neotálejte.
Na závěr dodám, že vyskytnout se na kariérní křižovatce pokládám za velké požehnání, za které bychom měli být vděčni. Dávají nám možnost zvolit správně a nasměrovat se k ještě větší autenticitě. Pokud jste se však zasekli a nevíte, jak se z některého z uvedených bodů posunout dál, ozvěte se. Ráda vás po této cestě doprovodím formou individuálních kariérních konzultací >>>
Kommentit